|
|
Nové diagnostické a léčebné postupy jako prevence ASKVOu nemocných s familiární hypercholesterolémií
Altschmiedová, Tereza ; Češka, Richard (vedoucí práce) ; Rosolová, Hana (oponent) ; Rašlová, Katarína (oponent)
Aterosklerózou podmíněná kardiovaskulární onemocnění jsou v Evropě, navzdory moderní diagnostice a léčbě, stále nejčastější příčinou úmrtí. Přestože akcelerátorů aterosklerotického procesu je více, za kauzální rizikový faktor aterosklerózy je považován LDL-cholesterol. Familiární hypercholesterolémie (FH) je autosomálně dominantně dědičné onemocnění, které vinou sníženého množství či funkce LDL receptorů předurčuje své nositele k vysokým hladinám LDL-cholesterolu již od dětského věku. Určení kauzální mutace není vždy možné a diagnóza je stanovena pomocí různých skórovacích systémů, které kromě laboratorních hodnot LDL-cholesterolu zohledňují i osobní a rodinnou anamnézu a fyzikální nález. Léčba FH je celoživotní a k dosažení cílových hladin LDL-cholesterolu je kromě statinu, který je vždy základem léčby, často nutno volit kombinační terapii (ezetimib, moderní biologická léčba). Retrospektivní analýzou dat 1236 pacientů s diagnózou FH jsme potvrdili, že rizikovost těchto pacientů se liší v závislosti na přítomnosti dalších rizikových faktorů. V nejvyšším kardiovaskulárním riziku byli jedinci s vyššími hladinami nejen LDL a celkového cholesterolu, ale i triglyceridů a lipoproteinu Lp (a) a s přítomností dalších onemocnění (arteriální hypertenze, diabetes mellitus) či nikotinismu. Léčbu může komplikovat...
|
|
|
Technologie zmrazování spermií býků ve vztahu k jejich přežitelnosti a oplozovací schopnosti
Doležalová, Martina ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Cílem optimalizace procesu výroby inseminačních dávek je zajištění co nejvyšší oplozovací schopnosti spermií v průběhu relativně náročného procesu zpracování čerstvého ejakulátu a jeho následná kryokonzervace. Zejména v průběhu chlazení a mrazení spermií dochází k jejich poškození vlivem změny teplot, kdy jsou spermie vystaveny chladovému šoku a dalším limitujícím faktorům, které mají za následek buněčnou smrt a tudíž i snižování oplozovací schopnosti následně rozmrazené inseminační dávky. Pro zvýšení odolnosti spermií, respektive plazmatické membrány, vůči chladovému šoku byla do komerčně vyráběných ředidel přidávána frakce vaječného žloutku LDL cholesterol (low density lipoprotein) v různých koncentracích, takto vyrobené dávky byly testovány pomocí chladového a tepelného testu přežitelnosti spermií. Má se za to, že LDL příznivě ovlivňuje plazmatickou membránu spermií a napomáhá k lepší oplozovací schopnosti spermií po rozmrazení. Dalším krokem v procesu výroby inseminačních dávek je pozvolné chlazení naředěného ejakulátu a ekvilibrace, kdy jsou dávky uloženy v chladicím boxu po bobu 30 minut až 24 hodin, tato doba je nezbytně nutná pro penetraci určitých komponent ředidla do spermatických buněk a nastolení balance mezi jejich intracelulární a extracelulární koncentrací. Současně je důležitý následný teplotní gradient mrazení inseminačních dávek. Jako nejvhodnější způsob mrazení je dostupný systém počítačově řízeného poklesu teplot v mrazicím boxu, který umožňuje přesnou kontrolu tvorby ledových krystalů, které by mohly roztrhat, a tím zabít buňku.
V průběhu 2012 až 2016 byl opakovaně odebírán ejakulát od skupiny plemenných býků (n=27, býci holštýnského a českého strakatého plemene) na inseminační stanici. Ejakulát splňující standardní vstupní podmínky byl v prvním kroku rovnoměrně rozdělen na několik částí. K ředění ejakulátu byly využity 3 typy komerčně vyráběných ředidel AndroMed, Bioxcell a Triladyl bez a s přídavku LDL do ředidel o koncentraci 4 až 10 % v závislosti na typu ředidla. Naředěný ejakulát byl naplněn do skleněných kapilár o objemu 0,1 ml a teplotě +4 °C a vložen na 10 minut do chladicího boxu o teplotě 0 °C. Po uplynutí stanovené doby byl objem kapiláry smíchán s fyziologickým roztokem o teplotě 37 °C, kde byl vzorek 120 minut inkubován. Byl hodnocen vliv chladového šoku na podíl živých spermií v ejakulátu pomocí barvení Eosinem a Nigrosinem v průběhu tepelného testu přežitelnosti spermií a to ihned po zahřátí vzorku a po uplynutí 120 minutové inkubace. Z výsledků bylo patrné, že vhodnějšími ředidly pro zvyšování odolnosti spermií vůči chladovému šoku byly AndroMed a Bioxcell. Současně byl také zjištěn pozitivní vliv přídavku LDL do ředidel na nižší pokles podílu živých spermií v průběhu tepelného testu (P<0,05). Jako nejvhodnější koncentrace mající příznivý vliv na odolnost spermií vůči chladovému šoku byla vyhodnocena 6% koncentrace LDL v ředidle Bioxcell, kdy byly hodnoty podílu živých spermií vyšší jak na začátku tepelného testu (+1,31 % až +3,2 %) tak po 2 hodinové inkubaci (+5,82 % až +8,41 %) oproti ostatním ředidlům bez a s přídavkem LDL.
V dalším kroku byl optimalizován proces ekvilibrace, který je důležitou součástí výroby dávek a byl vyhodnocen vliv délky ekvilibrace na následnou oplozovací schopnost spermií hodnocenou pomocí motility spermií po rozmrazení zjištěné na základě CASA a podíl živých spermií v průběhu tepelného testu přežitelnosti trvajícím 120 minut (37 °C). Vhodný ejakulát byl naředěn standardně využívaným ředidlem AndroMed na bázi sojového lecitinu, naředěný ejakulát byl naplněn do pejet (0,25 ml), zchlazen a ekvilibrován v chladicím boxu po dobu 30, 120 a 240 minut, následně byl mrazen v programovatelném mrazicím boxu dle 4 typů mrazicích křivek lišících se teplotou a rychlostí poklesu teplot v komoře. K mrazení byla využita standardně využívaná a výrobcem doporučovaná 3. fázová mrazicí křivka, dále 2. fázová mrazicí křivka, a 3. fázová mrazicí křivka s pomalejším a naopak rychlejším poklesem teplot v komoře, oproti standardní mrazicí křivce. Nejvhodnější délka ekvilibrace byla 240 minut, kde byla zjištěna motilita vyšší o +2,72 % a +4,58 % oproti ostatním délkám ekvilibrace (P<0,05 až 0,01). Nejvyšších průměrných hodnot podílu živých spermií bylo dosaženo při délce ekvilibrace 120 minut (+6,87 % a 8,68 %). Nejvyšší průměrné motility spermií po rozmrazení v průběhu tepelného testu přežitelnosti bylo dosaženo při mrazení na základě 2. fázové mrazicí křivky (od +2,97 % do +10,37 %, P<0,05), taktéž při hodnocení podílu živých spermií (od +4,37% do +8,82 %, P<0,01). Při vyhodnocení interakce mezi délkou ekvilibrace mrazicí křivkou ( 2. fázová a 3. fázová standardní) bylo nejvyšších hodnot průměrné motility a podílu živých spermií u obou křivek v kombinaci s délkou ekvilibrace 240 minut, avšak nebyl mezi nimi zaznamenán žádný statisticky průkazný rozdíl. Ve všech hodnocených částech práce byly nalezeny individuální rozdíly mezi jednotlivými býky i mezi jednotlivými odběry ejakulátu od jednoho býka (P<0,05).
Pro zachování dobré oplozovací schopnosti ejakulátu v průběhu procesu kryokonzervace je zapotřebí zvýšit odolnost spermií vůči chladovému šoku a to přidáním správné koncentrace LDL do vhodného komerčně vyráběného ředidla, kterým bylo ředidlo AndoMed a Bioxcell. Následně je ve velké míře oplozovací schopnost vyrobené inseminační dávky ovlivněna chlazením a délkou ekvilibrace před samotným mrazením. Délka ekvilibrace 120 minut a déle a následný šetrný způsob mrazení dle mrazicí křivky, která zajišťuje pozvolný pokles teplot v komoře, zajistí vyšší průměrnou motilitu spermií a podíl živých spermií po rozmrazení.
|
|
|
Ovlivnění plazmatické hladiny cholesterolu modelového organizmu polynenasycenými mastnými kyselinami n-3
Čeganová, Markéta
Cílem práce bylo posoudit vliv polynenasycených mastných kyselin, především DHA a EPA, v dietě na živočišný organismus, na hladinu celkového, HDL a LDL cholesterolu a triacylglycerolů v plazmě. Modelovými zvířaty byli potkani, kteří byli rozděleni do 3 skupin po 10 ks: Kontrolní skupina byla s přídavkem 6 % oleje ze světlice barvířské (n-6, světlice), první skupina s přídavkem 6 % rybího oleje (n-3: EPA, DHA; ryba) a druhá skupina s 6 % přídavkem oleje z řasy Schizochytrium (n-3: DHA; DHA). Po 40 dnech byla zvířata usmrcena dle náležitých předpisů. Z odebraných vzorků krve byly stanoveny krevní lipidy metodou spektrofotometrie. Stanovení polynenasycených mastných kyselin n-3 a n-6 bylo metodou plynové chromatografie v jaterní, svalové a tukové tkáni potkanů. Vlivem zvýšeného obsahu PUFA n-3 ve skupinách s přídavkem rybího oleje a s olejem z řasy Schizochytrium, byl snížen celkový a LDL cholesterol ve srovnání s hladinou u skupiny kontrolní. TAG byly sníženy pouze u skupiny s přídavkem oleje z řasy Schizochytrium ve srovnání s kontrolní skupinou.
|
|
|
Znalosti plaznatických lipidů studentů VŠ, kuřáků
VARAUSOVÁ, Anežka Gabriela
Úvod: Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Mezi rizikové faktory patří mimo jiné i hypercholesterolémie. Dlouho platilo, že vysoký příjem cholesterolu stravou (dietní cholesterol) má negativní účinky na kardiovaskulární systém, a proto byl z jídelníčku záměrně vyřazován. Řada studií však potvrzuje domněnku, že cholesterol ve stravě (dietní cholesterol) má nepatrný vliv na hladinu cholesterolu v krvi. Cholesterol lidský organismus přijímá potravou ve formě živočišných tuků, ale rovněž si ho tělo umí vyrobit samo a to v játrech. Pokud tedy dojde vlivem dietních opatření k nepřijímání cholesterolu potravou, mohou játra pokrýt potřebu svoji zvýšenou produkcí. Hladina cholesterolu v lidském organismu je ovlivňována spousty faktory, z nichž můžeme většinu ovlivnit. Mezi tyto faktory patří potrava s příliš velkým obsahem nasycených tuků nebo cholesterolu, nadváha, tělesná nečinnost, vrozené zdravotní předpoklady, věk a pohlaví. Hypercholesterolémie nemá v raném stadiu žádné příznaky, to je důvod, proč současná populace nevěnuje hypercholesterolémii takovou pozornost, jakou by zasloužila. Protože existuje řada edukačních materiálu týkající se této problematiky, napadlo mne, zda se studenti VŠ (především kuřáci) o toto téma zajímají a jaké mají znalosti. Cíl: Hlavním cílem mé práce bylo zmapovat znalosti plazmatických lipidů u studentů VŠ, kuřáků. Bakalářská práce byla zpracována kvantitativním způsobem za využití dotazníků. Výzkumný soubor tvořilo 300 studentů Jihočeské univerzity prezenčního studia. Z celkového počtu 300 rozdaných dotazníků se jich zpět vrátilo 270. Návratnost dotazníku tedy činila 90%. Z 270 dotazníků bylo 99 nepoužitelných, protože neodpovídali cílové skupině. Celkový počet vyhodnotitelných dotazníků tedy byl 171 dotazníků. Výsledky: Pro výzkum jsem stanovila jednu hypotézu. Hypotéza č. 1 Znalosti plazmatických lipidů u studentů VŠ, kuřáků jsou nedostačující, se potvrdila. Z celkového počtu respondentů 171 zná 36 (21%) respondentů svoji hladinu cholesterolu a 135 (79%) respondentu svoji hladinu nezná. Závěr: Práci lze v praxi využít jako publikaci, k obecnému zvýšení informovanosti pro studenty nebo profesory o problematice cholesterolu. K bakalářské práci je přiložen edukační materiál, který může být využit v ordinacích praktických lékařů.
|
|
|
Vliv zvýšené aplikace souboru polynenasycených mastných kyselin na úpravu hladiny cholesterolu v krvi jedince.
FLANDERKOVÁ, Michaela
V této bakalářské práci jsem se zabývala tím, zda bude mít vliv zvýšená aplikace souboru polynenasycených mastných kyselin na hladinu cholesterolu v krvi jedince. Nejprve jsem provedla analýzu odborné literatury zaměřené na tematiku polynenasycených mastných kyselin a cholesterolu. Poznatkům z odborné literatury jsem se věnovala v teoretické části. Poté jsem oslovila jedince ze svého okolí, o kterých jsem věděla, že mají zvýšenou hladinu cholesterolu. Ty jsem seznámila s tematem bakalářské práce a průběhem výzkumu. Oslovení jedinci přijali účast ve výzkumu. Poté podstoupili vstupní měření, na jehož základě se stanovila hladina celkového cholesterolu, LDL cholesterolu, HDL cholesterolu a triacylglycerolů. Následoval intervenční program, který probíhal tři měsíce, od prosince 2011 do března 2012. Po tuto dobu probandi konzumovali potravinový doplněk s rybím olejem, bohatým na obsah polynenasycených mastných kyselin omega 3, kyseliny eikosapentaenovou a dokosahexaenovou. Poté proběhlo výstupní měření, na jehož základě jsem získala výsledky. S nimi jsem pracovala v praktické části této bakalářské práce. Porovnávala jsem výsledky vstupního měření a výstupního měření.
|
|
|
Laboratorní ukazetele při extrakorporální eliminaci lipoproteinů v dlouhodobé léčbě těžké familiární hypercholesterolémie
CHOCHOLOUŠOVÁ, Jana
LDL-aferéza je metoda extrakorporální eliminace LDL-cholesterolu, který je mimo jiné přímým aktivátorem zánětlivých procesů aterogeneze. Práce je rozdělena do dvou částí. CÍLEM první části práce bylo zhodnotit procedury LDL-aferéz od roku 2004 po rok 2007 metodou imunoadsorpce u 9 pacientů s těžkou formou familiárních poruch metabolismu lipidů, 5 mužů a 4 žen, medián věku 57 (19 - 61) let. Užívalo se separátorů krevních tělísek Cobe Spectra (COBE BCT, USA), adsorpčně-desorpční automat ADA nebo Adasorb (Medicap, Německo) a imunoadsorpční kolony LDL-Lipopak (Pocard, Rusko). Před každou LDL-aferézou a těsně po ní byly stanovovány sérové hladiny lipidů a dalších parametrů. V druhé části práce bylo cílem hodnotit účinnost metody rheoferézy a porovnat ji s LDL-aferézou. Procedury rheoferézy se prováděli u 4 pacientů, 3 muži a 1 žena, medián věku 51 (35 {--} 67) let. Byl použit separátor Cobe-Spectra, kdy je plasma proháněna filtrem. Před každou rheoferézou a těsně po ní byly stanovovány sérové hladiny lipidů a dalších parametrů.
|
host ::
RSS.